Viktor Krylenko: Preparovaná fakta o summitu Putin-Janukovyč

Moskva nabídla odbyt, práci i peníze

News i views o ukrajinské křižovatce vládne hustá mlha. Fakta, o nichž je, pedanticky maskuje. Zelenou má plytká fráze. Brnká na balalajku primitivních mrákot. Preparuje i fakta o summitu Putin – Janukovyč. Nabízí je Viktor Krylenko:

Výsledkem setkání je 14 dokumentů. Protokol o dodávkách zboží v rámci výrobní kooperace v roce 2014 vymezuje širokou škálu zboží i služeb, osvobozených od cla, spotřební daně i DPH. Zahrnuje jak suroviny a materiály, tak položky zpracovatelských odvětví i další artikly, v nichž se promítají „vzájemné technologické vazby“. Sjednané celní a daňové preference se netýkají jen „společné výroby“, ale i nabídky ukrajinských či ruských podniků všude tam, kde poptávka v druhé z obou zemí není saturována. Profitovat budou “hlavně ty podniky, které by nejvíc utrpěly (pokud by nezanikly vůbec) v případě podpisu Asociační dohody s EU“.

Dohoda o spolupráci při výstavbě dopravního přechodu přes Kerčský průliv zajistí ukrajinským podnikům podíl na „projektu o hodnotě 24 miliard rublů v cenách z roku 2010“. Po následujících 4 – 5 let ho bude koordinovat společná mezivládní komise. Přechod modernizuje značně frekventovanou dopravní trasu. Sníží výrobní náklady všem, koho obsluhují dopravní firmy obou zemí.  

Akutní poptávce jde vstříc Akční plán regulace obchodních restrikcí v bilaterálním obchodu mezi Ukrajinou a Ruskou federací na roky 2013-2014. Cílem je širokospektrální liberalizace vzájemného obchodu. Redukce či zrušení celních tarifů i dalších limitů rozšíří prostor pro odbyt ukrajinské produkce v RF i v celé Celní unii. „Podstatně tak“ – komentoval to Vladimír Putin – „vzroste zakázkové krytí ukrajinských průmyslových podniků, garantující další pracovní místa.“ 

Podepsáno bylo i memorandum, zakládající širší spolupráci v oblasti lodního průmyslu. Předpokládá rozsáhlou unifikaci technických norem a technologických postupů, hlubší součinnost center výzkumu a vývoje obou zemí i rozšíření kooperačních vazeb jejich výrobních kapacit.

Druhý dech ukrajinskému leteckému průmyslu pomůže nabrat dohoda o obnově sériové výroby letounů třídy An-124 a v nich instalovaných motorů. Nemalé tržby – a uplatnění pro vysoce kvalifikovanou práci – zajistí i navazující servis, údržba a opravy. A také společný postup při modernizaci letecké techniky, po níž je – na rozlehlém teritoriu obou zemí – poptávka zaručena na dlouhé roky dopředu.

Čtyřletý program spolupráce podepsaly státní agentury, koordinující mírový výzkum a exploataci kosmu. Zahrnuje i kooperace ve výrobě raketové techniky.

Na pořadu byla i asistence Ruska při výstavbě třetího a čtvrtého bloku Chmelnické jaderné elektrárny.

Putin svému protějšku nabídl, aby obě země posoudily možnosti „využití kapacit vojenského průmyslu Ukrajiny pro potřeby ozbrojených sil Ruské federace“ (včetně „servisu a údržby“). Byla by to – dodává Krylenko – živá voda pro „polomrtvý ukrajinský vojensko-průmyslový komplex“.

Uzavřena byla i dohoda, usnadňující přeshraniční pohyb. Příznivý dopad pocítí hlavně milióny Ukrajinců, kteří v Rusku našli práci.

Protokol 6. zasedání Rusko-ukrajinské mezivládní komise posouvá dál i náplň cestovních map, mířících k založení „společných podniků a sdružení v prioritních sférách ekonomiky, především v leteckém průmyslu, produkci motorů, jaderné energetice, exploataci kosmu, výrobě lodí a oblasti dopravy“.

Že za každých tisíc m3 zemního plynu už Ukrajina nebude platit 400, ale 268 dolarů, patří k onomu torzu informací, nad nimiž se západně od jejích hranic nevznáší neprostupná mlha. Často však zakrývá i součást téže dohody – ruský obchodní úvěr, poskytnutý na nové dodávky plynu nad rámec kreditu, který už Ukrajina vyčerpala. I toto řešení – deklaroval Kreml veřejně – je přitom jen „přechodné“. Dlouhodobý – a potenciálně ještě příznivější – rámec bude teprve na pořadu dalších jednání.

Moskva poskytla Kyjevu i úvěr ve výši 15 miliard dolarů. Umožní vyrovnat především ukrajinské závazky vůči věřitelům z jiných zemí a nadnárodních institucí. „Rád bych upozornil“ – zdůraznil v této souvislosti Putin – „že to není vázáno na žádné podmínky: zvýšení, snížení či zmrazení sociálních standardů, důchodů, dávek či mezd.“

Evropská unie nabídla Ukrajině necelou miliardu EUR. Mezinárodní měnový fond – pár miliard dolarů. Ty ale jen výměnou za drastickou redukční dietu mezd, penzí a sociálních dávek – a zrušení dotovaných cen energií i dalších neuralgických komodit.

Šoková terapie by poškodila drtivou většinu. Milióny Ukrajinců by srazila do skandální nouze. Státní bankrot by odložila jen o pár měsíců. Desítky procent ukrajinských státních dluhopisů už skoupily subjekty, kterým se v branži přezdívá supí kapitál (vulture capital). Diktátoři kapitalizace dluhů (debt-for-equity-swaps). Vyděračské konfiskace hluboko pod cenou.

Moskva – uzavírá Krylenko – „nabídla Ukrajině všechno to, co jí Západ upíral“. Dokumentům, podepsaným za úterního summitu, nechybí ona „odzbrojující konkrétnost plnohodnotné, vzájemně výhodné spolupráce“. Právě o ní se „autorům Asociační dohody s EU ani nesnilo“.

Na pozadí rowdies, které nasazuje euromejdan – autentické záběry nabízí druhá příloha – je ten kontrast ještě barvitější.