Týdenní mozaika 26. února - 3. března 2013
- Italské parlamentní volby skončily patem. Vítězná levostředová koalice vedená Bersaniho Demokratickou stranou sice ve volbách do Sněmovny těsně porazila s 29,5 % Berlusconiho Lid svobody, který získal 29,2 % hlasů, potřebnou většinu však nemá v Senátu. Nečekaně dobrý výsledek 25,5 % získalo Hnutí 5 hvězd televizního komika Beppe Grilla. Naopak „evropský správce“ Itálie, bývalý eurokomisař a dosluhující premiér Mario Monti získal jen 10,5 %. Byť italský volební zákon silně zvýhodňuje vítěze (automaticky získává pohodlnou většinu 340 z celkových 630 míst ve Sněmovně), sestavit vládu s podporou obou komor parlamentu bude složité a vyloučit nelze ani předčasné volby. „Rozhněvaní Italové odmítli ve volbách politiku úspor a utahování opasků obyčejným lidem, kterou zemi vnucuje EU vedená Německem“, napsal známý analytik Stefano Zamagui. (ANSA, RAI, DPA, ČTK, 26.2.)
- Na své první vzájemné schůzce se v Berlíně sešli ministři zahraničí Ruska a USA Sergej Lavrov a John Kerry. Převážná část jejich dvouhodinového rozhovoru se týkala konfliktu v Sýrii, zejména úkolu přivést obě strany k jednacímu stolu a zahájit dialog. (AP, RIAN, ČTK, 26.2.)
- Americký Senát po dlouhých vyjednáváních nakonec schválil Chucka Hagela (66) do funkce ministra obrany. Část republikánských senátorů tomuto veteránovi války z Vietnamu vytýká „vlažný přístup“ k Iránu a Izraeli. Hagel však zákonodárce ujistil, že bude usilovat o to, aby Irán nezískal jadernou zbraň a Izrael si zachoval vojenskou převahu v regionu. (Reuters, Haarec, ČTK, 27.2.)
- Spojenecká koalice v Afghánistánu v tichosti opravila chybu ve statistikách, které uváděly, že intenzita bojů se za poslední rok výrazně snížila. Velení přiznalo chybu a nová data uvádějí, že ke snížení počtu bojových střetů nedošlo a rozsah násilností v zemi je výrazně horší než před vstupem aliančních vojsk. (New York Times, BBC, iDNES.cz, 27.2.)
- V kazašském Almaty skončily mezinárodní rozhovory o íránském jaderném programu. Hlavní íránský vyjednavač Saíd Džalílí označil rozhovory za „pozitivní krok“. Ocenil především snahu mocností „přiblížit se íránskému pohledu na věc“. Náměstek ruského MZV Sergej Rjabkov uvedl, že pět stálých členů RB OSN a Německo budou pokračovat 5. a 6. dubna opět v Kazachstánu v jednání s Teheránem a předtím proběhne v Istanbulu schůzka expertů. (Kazinform, Interfax, 27.2.)
- Podle agentury Focus by volby na Slovensku, pokud by se konaly v únoru, vyhrál Smer ziskem 34,6 % hlasů (o 2 % méně než v lednu). Druhé KDH by získalo 10,9 %, Obyčajní ludia a SDKU by obdrželi shodně 8,9 % hlasů, SaS – 7,7 %, nová strana Daniela Lipšice (bývalý místopředseda KDH a ministr) NOVA – 5,4 % a Most-Híd – 5,1 %. Do parlamentu by se nedostaly SNS – 4,1 %, SMK – 3,8 % ani KSS – 3 %, ostatní strany by získaly méně než 1 %. (TASR, Aktualne.sk, 27.2.)
- Exprezident Alexandr Kwasniewski se vrací na polskou politickou scénu, spolupracuje s Hnutím Janusze Palikota, ale preferencím této formace nijak nepomohl. Podle průzkumu Homo Homini by volby vyhrála Občanská platforma s 30 % hlasů, následovaná těsně Právem a spravedlností, které by obdrželo 28 %. SLD by získala 14 %, PSL – 6 % a Hnutí Palikota balancuje na hraně zvolitelnosti s 5 % podporou. (PAP, rp.pl, 27.2.)
- Slovinský parlament vyslovil nedůvěru vládě pravicového premiéra Janeze Janši poté, co jeho kabinet opustili na protest proti jeho korupčním skandálům tři koaliční partneři. Současně pověřil sestavením nové vlády známou ekonomku Alenku Bratušekovou z levicové strany Pozitivní Slovinsko. Ta slíbila, že po roce požádá parlament o důvěru, a pokud ji nedostane, uskuteční se v zemi mimořádné volby. Slovinsko je zmítáno hospodářskou krizi, množí se demonstrace a stávky.(STA,APA,ČTK, 27.2.)
- Vládní blok Fidesz-KDNP by v únoru podle průzkumu institutu Tárki volilo 26 % Maďarů a jeho podpora po mírném poklesu opět stoupá. Opoziční MSZP by získala 12 % hlasů (v lednu 14 %), nacionalistický Jobik – 9 % (v lednu 8 %) a levicově-ekologická Politika může být jiná (LMP) stejně jako Demokratická koalice expremiéra Gyurcsányho by získaly pouhé 1 %. Naopak volební hnutí Spolu 2014 expremiéra Gordona Bajnaiho, které by se už brzy mělo přeměnit v politickou stranu, by podpořilo 5 % Maďarů. (Inforádio, TASR, 27.2.)
- Na planetě se množí a šíří pásma nestability, stupňují se pokusy o narušení strategické parity, zahájena byla nová etapa budování globálního systému americké PRO, posuzují se možnosti dalšího rozšíření NATO na východ a řada zemí provádí politiku militarizace Antarktidy. Na zasedání kolegia ministerstva obrany to konstatoval prezident Vladimír Putin. Tváří v tvář těmto hrozbám Rusko bude, jak prohlásil, nadále posilovat svůj obranný potenciál. (ITAR-TASS, Hlas Ruska, 27.2.)
- Bulhaři půjdou 12. května k předčasným volbám. Termín stanovil prezident Rosen Plevneljev. Bulharskem už 3 týdny zmítají masové demonstrace proti cenám elektrické energie, celkové drahotě a korupci v mocenských špičkách. Vláda padla a nejsilnější strany odmítly sestavovat nový kabinet. Analytici se obávají, že i předčasné volby mohou skončit patem. Hlavní strany ztrácejí a preference rostou radikálnějším i populistickým stranám. Podle Gallupova ústavu je se situací nespokojeno 92 % Bulharů. Plevneljev ke zklidnění situace ohlásil zvýšení penzí od dubna a řešení dalších nejvážnějších sociálních problémů. „Je nejvyšší čas, aby politici pochopili, co jim vzkazují občané. Problémy jsme si způsobili my sami, a my si je také vyřešíme“, řekl prezident. (BTA, Dneven Trud, ČTK, 28.2.)
- Bosensko-srbská vláda vyhověla žádosti prezidenta Milorada Dodika a odstoupila. Ve funkci premiéra končí Aleksandar Dzombič, jehož kabinet nedokázal řešit rostoucí hospodářské problémy země. Útvar fungující v rámci Bosny a Hercegoviny je v hluboké recesi, nezaměstnanost překročila 40 % a šíří se chudoba. Škrty nařízené MMF vyhnaly do ulic tisíce nespokojených zaměstnanců i důchodců.(RTRS, Glas Srpske, 28.2.)
- Inaugurace arménského prezidenta proběhne 9. dubna. Prezidentské volby, které se konaly 18. února, vyhrála již v 1. kole dosavadní hlava státu Serž Sarksjan ziskem 58,64 % hlasů. (Rosbalt, Novosti Armenia, 28.2.)
- „Jsem přesvědčen, že rozdělení Kosova je nejlepší a jediné možné řešení, respektive jediné, které je přijatelné pro Albánce i Srby“, řekl premiér Ivica Dačič před dalším kolem jednání. Dodal, že to je jediná cesta jak dosáhnout úspěchu ve zprostředkovatelském úsilí EU. (Blic, B92, 28.2.)
- 28. února abdikoval papež Benedikt XVI. Konkláve, z nějž vzejde nová hlava katolického kléru, se zúčastní nejvýše 115 kardinálů. Do té doby povede církev kardinál Tarcísio Bertone. (Kathpress, BBC, ČTK, 1.3.)
- Jihokorejská prezidentka Pak Kun-hje vyzvala KLDR, aby se vzdala snahy získat jaderné zbraně, v opačném případě bude Pchjongjang čelit sílící izolaci i zhoršeným vztahům se Soulem. Vyzvala rovněž Tokio, aby se přihlásilo k plné zodpovědnosti za zločiny spáchané během koloniální nadvlády nad Koreou v letech 1910-1945. Severokorejská média věnovala velkou pozornost začínajícím americko-jihokorejským manévrům a označila je za nácvik invaze. (Jonhap, AP, TASR, 1.3.)
- Prezident RF Vladimír Putin se 4. března setká s ukrajinským prezidentem Viktorem Janukovyčem, který bude v Rusku na pracovní návštěvě, oznámila tisková služba Kremlu. Média hovoří o tom, že jednání bude v řadě významných otázek komplikované. (RIAN, Izvestija, UNIAN, 1.3.)
- Italská levostředová aliance nevytvoří velkou koalici s volebním blokem expremiéra Berlusconiho. „Říkám veřejně a jasně, že myšlenka velké koalice neexistuje a nikdy nebude“, prohlásil lídr Demokratické strany Pier Luigi Bersani. V případě, že se mu nepodaří sestavit vládu, požádá prezidenta, aby vypsal nové volby. (La Repubblica, PAP, 1.3.)
- Vyjádření tureckého premiéra Recepa Erdogana na fóru Aliance civilizací OSN ve Vídni, že „tak jako na sionismus, antisemitismus a fašismus, i na islamofóbii je třeba pohlížet jako na zločin proti lidskosti“, vyvolalo ostrou reakci Izraele. Premiér Netanjahu označil Erdoganova slova za „nesmyslná, zlovolná a lživá“. Ostře se ohradil proti srovnávání fašismu a sionismu. „Mysleli jsme si, že takové výroky už patří minulosti“, prohlásil premiér. Vysvětlení tohoto „mimořádně urážlivého výroku“ bude po Erdoganovi chtít i americký MZV John Kerry. (Israel7, Hlas Izraele, 1.3.)
- Venezuelský prezident Hugo Chávez po opakované operaci rakoviny bojuje v nemocnici o život. V rozhovoru pro venezuelskou TV to připustil viceprezident Nicolas Maduro. Rázně ale odmítl tvrzení panamského diplomata, že Chávez je již několik dnů po smrti. „Jeho stav je vážný, bojuje o život a my spolu s ním, aby se mohl zase pustit do práce pro Venezuelu.“ prohlásil Maduro. (VTV, BBC, ČTK, 1.3.)
- U břehů KLDR v pátek začaly obří vojenské manévry Foal Eagle. Účastní se jich přes 200 tisíc jihokorejských a 11 tisíc amerických vojáků, jaderná letadlová loď, stíhačky F22 vybavené technologií Stealth, strategické bombardéry B52 a další nejmodernější vojenská technika. Manévry potrvají zhruba dva měsíce. Podobná demonstrace síly je pořádána v blízkosti KLDR vícekrát v roce. (AP, Hlas Ruska, PAP,1.3.)
- Nezaměstnanost v eurozóně v lednu vzrostla na nový rekord – 11,9 %, když přibylo dalších 201 tisíc lidí bez práce. Nezaměstnanost stoupá od poloviny roku 2011 a podle analytiků dál poroste. Nejvyšší nezaměstnanost je v Řecku a Španělsku, kde překračuje 26 %. Míra nezaměstnanosti mladých lidí do 25 let dosáhla v zemích eurozóny v lednu 24,2 % a u mladých Řeků činí 60 % a Španělů 55 %. Nejnižší nezaměstnanost vykazuje Rakousko – 4,9 %, Německo a Lucembursko – 5,3 % a Holandsko – 6 %. Naopak nejvyšší, po Řecku a Španělsku, je v Portugalsku a na Slovensku. V celé EU činila nezaměstnanost v lednu 10,8 %, což bylo 26,2 milionu lidí. Údaje zveřejnil Eurostat. ( DPA,TASR, 1.3.)
- Rusko dnes kritizovalo výsledky čtvrteční schůzky „Přátel Sýrie“. „V mezinárodním společenství již existuje všeobecné pochopení, že syrskou krizi nelze vyřešit vojensky. Rozhodnutí přijatá v Římě, jakož i prohlášení tam učiněná, však přímo povzbuzují extrémisty k násilnému převzetí moci bez ohledu na nevyhnutelné utrpení prostých Syřanů“, uvedl mluvčí ruské diplomacie Alexandr Lukaševič. Schůzky se zúčastnili ministři zahraničí 11 evropských a arabských zemí, americký MZV John Kerry a předák syrské opozice Ahmad Muáz Chatíb. Právě zde Kerry oznámil, že USA poskytnou syrské opozici dalších 60 mil. dolarů, jakož i potraviny, zdravotní potřeby a „vojenskou nebojovou techniku“. Téhož dne agentury zveřejnily informaci, že instruktoři USA a některých zemí EU cvičí syrské protivládní ozbrojence v přilehlém Jordánsku. ( ITAR-TASS, AP, ČTK, 1.3.)
- Teprve druhá schůzka zástupců Ruska a Gruzie od války o Jižní Osetii v srpnu 2008 se uskutečnila v pátek v jednom z pražských hotelů. Podle mluvčího ruské ambasády v Praze Vladimíra Fjodorova trvala několik hodin a proběhla v pragmatické atmosféře. Náměstek ruského MZV Grigorij Karasin a zvláštní představitel gruzínského premiéra pro vztahy s Ruskem Zurab Abašidze jednali o spolupráci v dopravě, obchodu a o humanitárních otázkách. „Obě strany hodnotí výsledky jednání kladně a předpokládají pokračování vzájemných konzultací. Další setkání by mělo proběhnout koncem května. Místo posoudíme později, ale možná to bude opět Praha“, řekl po schůzce Karasin. Mezi Moskvou a Tbilisi v současnosti nejsou diplomatické vztahy. Atmosféra se začala zvolna zlepšovat po porážce Saakašviliho strany. Nová Ivanišviliho vláda označila zlepšení vzájemných vztahů za jednu ze svých priorit. ( Lidovky.cz, Právo, ITAR-TASS, 1. a 2.3.)
- Ekvádorská ÚVK zveřejnila oficiální výsledky prezidentských voleb, které proběhly 17. února. Zvítězil v nich současný prezident Rafael Correa ziskem 57,79 % hlasů, druhý skončil bankéř Guillermo Lasso – 22 % a třetí exprezident Lucio Guiterréz – 6,1 %. Correa stojí v čela Ekvádoru od roku 2006, je odhodlaným odpůrcem neoliberální ekonomické doktríny a stoupencem „občanské revoluce“ a „socialismu 21. století“. Země pod jeho vedením zaznamenala výrazný ekonomický růst, pokročila v řadě sociálních programů a chudoba je na ústupu. (TeleSur, ITAR-TASS,2.3.)
- Americký prezident Obama podepsal nařízení, kterým se výrazně omezují plánované federální výdaje. Do konce září budou muset ministerstva a další státní instituce seškrtat zhruba 85 miliard dolarů. Obama se snažil do poslední chvíle této situaci zabránit, ale nenašel s republikány oboustranně přijatelné řešení, jak výdaje snížit. V účinnost proto vešly tzv. automatické výdajové škrty, které zasáhnou celou státní správu. Vláda už avizovala, že bude propouštět či krátit pracovní dobu státním zaměstnancům. Méně peněz bude zejména na obranu, zdravotnictví, vzdělání, ale i na běžnou státní agendu. Obama konstatoval, že na tento krok doplatí nejvíce střední třída. Kráceny budou také státní programy na boj s chudobou a pomoc lidem s nejnižšími příjmy. ( Reuters, ČTK, 2.3.)
- V Německu strmě roste cena elektřiny. Příčinou je podpora produkci elektřiny z obnovitelných zdrojů. Začíná to ohrožovat konkurenceschopnost Německa jak na evropské, tak na globální úrovni. Hlavní tíhu podpory této politiky nesou domácnosti spolu s malými a středními podniky. Naopak 1550 velkých průmyslových firem na tyto zdroje nepřispívá. Důvod je jediný, zachovat konkurenceschopnost. Koncové ceny elektřiny pro domácnost jsou jedny z nejvyšších v Evropě. Nespokojenost lidí stoupá. (Patria.cz, iHNED.cz, 2.3.)
- Syrský ministr zahraničí Walíd Mualim prohlásil, že nechápe, jak Spojené státy mohly dospět k rozhodnutí podpořit skupiny, které vraždí pokojné Syřany. Washington se rozhodl podpořit terorismus, proti kterému jinak tak rád bojuje, přestože se to již tolikrát nakonec obrátilo i proti němu samému. (SANA, AP, TASR, 2.3.)
- Statisíce demonstrantů vyšly do ulic Lisabonu a dalších 22 portugalských měst. Protestovaly proti asociální politice vlády, EU a MMF a žádaly demisi kabinetu. Na čtvrt milionu lidí zaplnilo náměstí před ministerstvem financí, skandovalo hesla proti vládě a EU a zpívalo píseň Grandola, která je symbolem lidové revoluce z roku 1974, která svrhla fašistického diktátora António Salazara.( Reuters, AP, ČTK, 2.3.)
- V afghánské provincii Uruzgán okupační síly zabily další dva chlapce. Australští příslušníci mise na chlapce pasoucí dobytek stříleli údajně v domnění, že útočí na bojovníky Talibanu. Přibývající oběti mezi civilisty posilují nenávist vůči zahraničním ozbrojeným cizím silám. Prezident Karzaí už vyzval americké jednotky, aby opustily centrální provincii Vardak, a zakázal afghánským jednotkám žádat o pomoc vzdušné síly NATO.( ITAR-TASS, Fondsk.ru, Lidovky.cz, 3. 3.)
- Syrský prezident Bašár Asad v interview britskému The Sunday Times prohlásil, že je ochoten vyjednávat s opozicí, ne však s teroristy. O možnosti rezignovat či odejít do exilu podle svých slov neuvažuje. Ostře odsoudil USA a Británii za jejich politiku „přilévání oleje do ohně“ sílící podporou teroristů. Iránský MZV Alí Akbar Sálehí k situaci v Sýrii uvedl, že Asád se zúčastní prezidentských voleb v roce 2014 „tak jako jiní a Syřané si zvolí, kdo jim bude nejbližší“. Do té doby – řekl - bude legitimním prezidentem. Nový prvek nastal na syrsko-irácké hranici. Poté, co irácký premiér Núrí Malíkí prohlásil, že po pádu Asádova režimu by hrozilo rozpoutání regionální války, vystoupily irácké ozbrojené síly otevřeně na straně Sýrie a masivně ostřelovaly pozice povstalců. ( Vzgljad, RIAN, Al Arabíja, 3.3.).
- V Pekingu dnes začalo zasedání Čínského lidového politického poradního shromáždění. Zahájení se spolu s 200 členy zúčastnil Chu Ťin-tchao, Si Ťin-pching a další nejvyšší představitelé. V ČLPPS jsou zastoupeni představitelé KS Číny, osmi dalších politických stran, společenských organizací, národnostních menšin i občanů Hongkongu, Tchajwanu a Macaa. (Sin-chua, cri, 3.3.)