Týdenní mozaika 23. – 30. listopadu 2012

Kurdští bojovníci na severovýchodě Sýrie se sjednotili v boji proti islamistickým povstalcům. Oddíly kurdské Sjednocené demokratické strany (PYD) vytvořily společné velení, aby účinně koordinovaly boj proti stoupencům džihádistické Fronty an-Nusrá, kteří se snaží ovládnout jejich tradiční teritorium. Na severu a severovýchodě Sýrie žijí asi 2 miliony Kurdů. Úzce spolupracují s Kurdskou stranou pracujících (PKK). V syrském konfliktu se snaží zachovávat neutralitu, ale brutalita islamistů je nutí vstupovat do bojů. (Iraq.net, al-Manár, SITA, 23.11.)

Zvláštní vyslankyně OSN pro zmírňování následků živelných pohrom Margareta Wahlströmová ocenila propracovanost a funkčnost systému, kterým Kuba čelí důsledkům ničivého hurikánu. Konstatovala, že to je model i pro jiné země a vyzvedla vysoké organizační schopnosti vlády a orgánů nižších stupňů. Na Kubu dál proudí pomoc ze světa, zejména z Latinské Ameriky. (Prensa Latina, 23.11.)

Odcházející mexický prezident Felipe Calderon připravuje zákon, který by změnil oficiální název země ze Spojených států mexických na Mexiko. Schválit jej musí většina z 31 svazových států i obě komory Kongresu. (Diaro de Mexico, AP, 23.11.)

Světová rada církví (WCC) a Konference evropských církví (ECC) ve společném prohlášení varují před humanitární krizí v Řecku a vyzývají EU, aby pomohla těžce zkoušenému národu. Nezaměstnanost mladých dosáhla 50 %, základní služby kolabují, hroutí se zdravotní péče a na síle nabírá rasismus, upozorňují církve. (ANA-PA, SITA, 23.11.)

V Havaně pokračují jednání mezi kolumbijskou vládou a Kolumbijskými revolučními ozbrojenými silami (FARC) o ukončení půl století trvajícího konfliktu. Garanty mírových rozhovorů jsou Kuba a Norsko, pomoc ve zprostředkování poskytují i Venezuela a Chile. (Granma, 24.11.)

Rusko odsouhlasilo uvolnění další části úvěru pro Srbsko. Po 200 mil dolarů v roce 2010 nyní dostane ještě do konce roku 800 milionů, které budou sloužit obnově a rozvoji infrastruktury. Rusko-srbské vztahy jsou velmi těsné, ale Moskva se dívá kriticky na plány Srbska vstoupit do EU a na plnění jejich podmínek. Bělehrad dává najevo, že v případě neúspěchu přístupových jednání se obrátí k Rusku. (Lenta.ru, Izvestija, RTS, 24.11.)

Známý polský demograf a šéf vládní poradní skupiny Zbigniew Strzelecki burcuje proti poklesu počtu obyvatel Polska. „Rodí se málo dětí a mladé vyhání ze země nezaměstnanost. Pokud se to nezmění, bude muset Polsko spoléhat na imigranty z jiných kultur a řešit problémy s tím spojené. Porodnost je dnes nejnižší z celé Evropy a pokud by to pokračovalo, v roce 2050 poklesne počet obyvatel o 6 milionů, z dnešních 38 na 32 milionů“, řekl Strzelecki. (Polskie radio, TVN24, 24.11.)

Katalánské regionální volby po sečtení všech hlasů vyhrála nacionalistická strana Konvergence a jednota (CiU) premiéra Artura Mase, usilující o nezávislost. Zisk však zaostal za očekáváními a 50 mandátů je o 12 méně než před 2 roky. Část separatisticky laděných voličů dala přednost levicové straně Republikánská levice Katalánska (ERC), která má 21 mandátů oproti 10 dosavadním. Lidé preferovali její sociální program a levicové hodnoty. Spolu s menšími stranami získali nacionalisté, požadující osamostatnění od Španělska, 87 ze 135 křesel v regionálním parlamentu. (EFE, El País, ČTK, 25. a 26.11.)

Rakouští komunisté zaznamenali velký úspěch ve druhém největším rakouském městě Graz (Štýrský Hradec). V komunálních volbách získali 20,8 %, což je o 9 % více než v roce 2009. Vítězná Lidová strana (ÖVP) tam obdržela 33 %. Komentáře zdůrazňují, že růst podpory pro KPÖ je zčásti výsledkem zklamání voličů z tradičních stran, rozčarování z řady korupčních afér, ale také odrazem aktivní práce komunistických zastupitelů. (APA, ORF-radio, TASR, 25. a 26.11.)

Izraelský ministr obrany Ehud Barak překvapivě oznámil konec své politické kariéry. Ve funkci zůstane do lednových předčasných parlamentních voleb, ve kterých už nehodlá kandidovat. Chce se věnovat rodině a psát knihy. Barak přitom patří pro své razantní postoje k respektovaným politikům. (Jerusalem Post, Israel7, AP, 26.11.)

Rusko odpálilo z jaderné ponorky Severodvinsk v Bílém moři novou střelu s plochou drahou doletu Kalibr (SS-N-27). Je určena k ničení pozemních i námořních cílů a její dosah může být až 2000 km. Střela zasáhla přesně předem určený cíl. (ITAR-TASS, Interfax, 26.11.)

V září uvedla Čína do provozu svoji první letadlovou loď Liao-ning a nyní uskutečnila úspěšný test přistání stíhačky J-15 domácí výroby. Letoun je schopen nést přesně naváděné bomby i rakety, které dokáží zasáhnout cíle na zemi, moři i ve vzduchu. (Sin-chua, CCTV, ČTK, 26.11.)

Maďarský parlament v pondělí schválil sporné změny ve volebním systému, jejichž součástí je i povinná registrace voličů před hlasováním. Nový zákon ve 386 členném parlamentu podpořilo 231 poslanců. Opozice hodlá zákon nechat prověřit Ústavnímu soudu. (MTI, HTV, 26.11.)

Ukrajinský prezident Viktor Janukovyč řeší po říjnových parlamentních volbách osud nové vlády. Podle ukrajinské ústavy musí člen kabinetu rezignovat, pokud byl zvolen poslancem, a to do 3. prosince, kdy budou nově zvolení zákonodárci skládat slib. Všeobecně se očekává, že premiér Mykola Azarov, který byl lídrem kandidátky Strany regionů, mandát nepřevezme a bude pokračovat ve funkci šéfa kabinetu. (UNIAN, Inter, Pravda.sk, 26.11.)

Mapa Číny vyobrazená v nových čínských cestovních pasech pohoršila sousední země, které mají s Čínou územní spory. Mapa totiž zahrnuje i sporná teritoria. Vietnam kvůli nové podobě cestovních dokumentů nedává Číňanům víza přímo do pasu, ale na zvláštním papíru. Výhrady vznesli také představitelé Bruneje, Filipín, Malajsie, Indie a Tchaj-wanu. Spory se vedou o Spratleyho a Paracelské ostrovy v Jihočínském moři a území na indicko-čínské hranici. Mluvčí čínského MZV Chua Čchun-jing uvedla, že „obrysová mapa Číny není namířená proti žádné konkrétní zemi“. (AP, BBC, cri, TASR, 26. a 27.11.)

Tělesné pozůstatky bývalého palestinského vůdce Jásira Arafata byly exhumovány 8 let po jeho smrti. Příčinou je podezření, že nezemřel přirozenou smrtí, ale byl otráven vysoce radioaktivním poloniem-210. Arafatovy ostatky byly vyzvednuty z hrobu v Ramalláhu za přítomnosti francouzských, švýcarských a ruských expertů, kteří budou nezávisle na sobě zjišťovat přítomnost izotopu. Palestinci jsou přesvědčeni, že za Arafatovou smrtí stojí USA a Izrael. (WAFA,Al-Džazíra,AFP, 26. a 27.11.)

Ruský premiér Dmitrij Medveděv kritizoval před návštěvou Paříže Francii za podporu syrských povstalců. V rozhovoru pro francouzská média označil rozhodnutí Francie uznat opoziční koalici za jediného legitimního představitele syrského lidu a naznačení ochoty vyzbrojovat povstalce za „nepřijatelné“. Medveděv řekl, že „přání změnit politický režim v jiném státě prostřednictvím uznání některé politické síly za jediného svrchovaného zástupce není civilizované a není ani v souladu s mezinárodním právem“. (Reuters, RIAN, 26. a 27.11.)

Švýcaři už nedůvěřují Evropské unii, napsal švýcarský nedělník Sonntags Zeitung. V komentáři k výsledkům průzkumu institutu Isopublic, podle kterého by vstup do EU již podpořilo jen 11,5 % Švýcarů, deník napsal, že názory se mění a EU ztrácí v očích Švýcarů půdu pod nohama. V roce 1992 se v referendu vyjádřilo proti vstupu do EU 50,3 % obyvatel, nyní by to bylo mnohem více. (Sonntags Zeitung, DPA, SITA, 26. a 27.11.)

Srbsko oficiálně požádalo Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY), aby poskytl bělehradským vyšetřovatelům důkazy předložené v procesu s bývalými chorvatskými generály Ante Gotovinou a Mladenem Markačem. ICTY v polovině listopadu oba generály obviněné z válečných zločinů proti Srbům překvapivě osvobodil. Rozsudek vyvolal údiv v odborné veřejnosti a Srbové označili verdikt tribunálu za zpolitizovaný. Bělehrad zahájil vlastní vyšetřování případu s cílem odhalit viníky válečných zločinů v tzv. operaci Bouře. (Tanjug, Politika, 27.11.)

Administrativa prezidenta Baracka Obamy chce ponechat v Afghánistánu zhruba 10 tisíc vojáků i po roce 2014, kdy oficiálně skončí operace NATO. Příslušníci americké armády by měli „trénovat afghánské bezpečnostní síly a pomáhat v boji proti terorismu“. Afghánský prezident Hámid Karzaí se údajně další vojenské přítomnosti USA nebrání, žádá však, aby vojáci, kteří se dopustí nějakého provinění, spadali pod jurisdikci afghánských soudů. To v USA označují za nepřijatelné. (Wall Street Journal, Rádio Slovensko, PAP, 27.11.)

Masová demonstrace provázela jednání portugalského parlamentu o úsporném rozpočtu na rok 2013. „Musíme skončit s touto politikou dřív, než ona skončí s námi“, stálo na ústředním transparentu. Protestující skandovali hesla proti EU, ECB a MMF. Proti účastníkům demonstrace zasáhla policie obušky a slzným plynem. (Público, RTP, Europapress, 27.11.)

Izrael žije přípravou na předčasné parlamentní volby 22. ledna. Premiér Netanjahu je vyhlásil poté, co ve vládní koalici nezískal dostatečnou podporu pro návrh nového státního rozpočtu. Na kandidátce Likudu, který by podle všech průzkumů měl opět zvítězit, posílili stoupenci tvrdé linie a naopak představitelé umírněného křídla byli odsunuti na nevolitelná místa. Novou stranu s názvem Hnutí založila bývalá ministryně zahraničí Cipi Livniová, a také ona by měla zasednout v Knesetu. Livniová se prezentuje jako alternativa k Netanjahuovi, ale zřejmě odebere hlasy středovým stranám. Strana současného MZV Avigdora Liebermana Jisrael Bejtejnu kandiduje na kandidátce Likudu a Lieberman je číslem 2 za Netanjahuem. Očekává se, že Likudu spolu s dalšími pravicovými a náboženskými stranami získá pohodlnou většinu. (Israilskije Novosti, PAP, AP, 27.11.)

Platy ústavních činitelů na Slovensku se nezvýší ani v příštím roce. Poslanci toto rozhodnutí přijali velkou většinou hlasů ve zkráceném legislativním procesu. Opakované zmrazení se vedle poslanců týká i prezidenta, členů vlády, předsedy Nejvyššího kontrolního úřadu, generálního prokurátora a soudců. Zvyšovat se nebudou ani paušální náhrady uvedených činitelů. (TASR, Aktualne.sk, 28.11.)

Maďarský premiér Viktor Orbán pokračuje v budování „státního národního kapitalismu“. Po zestátnění penzijních fondů chce, aby nejméně polovina bank byla v maďarských rukou a stát opět hrál v bankovnictví důležitou roli. Stejně tak se hovoří, že chystá i krok k posílení role státu v ekonomice. Založení nové státní banky je podle Orbána prvním krokem v potlačení vlivu zahraničního kapitálu v bankovnictví. Politiku maďarského premiéra v této oblasti tvrdě kritizovala rakouská Erste, která má banky v Česku, Slovensku i Maďarsku. (Portfolio.hu, Patria.cz, iDNES.cz, 28.11.)

Čína chystá změny ve své politice „jedna rodina-jedno dítě“, neboť i nejlidnatější země světa začíná čelit stárnutí populace. Návrhy změn už byly předloženy vládě. Podle experta Čang Wej-čchinga, bývalého předsedy státní komise pro populaci a plánované rodičovství, se změny budou zavádět postupně. Nejdříve v ekonomicky výkonných oblastech a v regionech, které se dosud striktně držely existujících omezení. Řada odborníků zastává názor, že Čína už nepotřebuje kontrolovat porodnost a měla by problematiku zvažovat komplexněji, i s ohledem na rostoucí prosperitu společnosti. (China Daily, TASR, 28.11.)

Náměstek syrského ministra zahraničí Fajsal Mekdad předal v Caracasu osobní poselství prezidenta Bašára Asáda prezidentu Hugo Chávezovi. Obsah poselství nebyl blíže specifikován. Mekdad přiletěl do Venezuely po předchozí návštěvě Kuby. (SANA, Hlas Ruska, 28.11.)

Albánie oslavuje 100. výročí své nezávislosti. Do Tirany se sjíždějí Albánci z Makedonie, Černé Hory, Srbska, Řecka i dalších zemí. Oslavy osvobození se z nadvlády Osmanské říše poznamenal diplomatický incident s Řeckem. Premiér Sali Berisha v poselství Muzeu Albánie hovořil o Albánii jako o „celé albánské zemi sahající od Prevezy po Preševo, od Skopje po Podgoricu“. V reakci na toto prohlášení odvolal řecký MZV Dimitris Avramopulos návštěvu Tirany a zdůraznil, že „takové výroky rozhodně nepomáhají budování vzájemné důvěry a dobrých sousedských vztahů“. (ANA-MPA, KOHA, TASR, 28.11.)

Občané ČR ve vztahu k jiným zemím nejlépe vnímají už tradičně Slovensko. Podle nejnovějšího průzkumu STEM dále následují Švýcarsko, Švédsko, Francie, Rakousko, V. Británie, Dánsko, Holandsko, Belgie, Itálie a Chorvatsko. (Stem.cz, Mediafax, 28.11.)

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko poskytl rozhovor agentuře Reuters. Úvodem ironicky poznamenal: „Jsem jediný a poslední diktátor v Evropě. Nikde jinde na světě už nejsou, nemůžete je vidět, mluvit s nimi.“ Dodal, že Bělorusko žije a rozvíjí se po svém. „Vám se to nelíbí, ale hlavní je, co si myslí a co chce běloruský lid. Nelíbí se vám naše dobré vztahy s Ruskem, ale ty mají svůj hluboký základ. V poslední válce jsme společně bojovali proti fašismu. Nedovolili jsme, aby nás, ale i vás, porobili na otroky vašeho vlastního führera“, řekl Lukašenko. Závěrem konstatoval: „Komu jsou prospěšné ty neustálé dvojí standardy? Kdo a proč potřebuje nestabilitu v srdci Evropy? Ani vy, ani my, ani Rusko“. (Belta, PAP, 28.11.)

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii (ICTY) zbavil všech obvinění bývalého kosovského premiéra a dříve jednoho z hlavních velitelů UCK z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti. Mnozí si přitom pamatují řádění Haradinajových jednotek během krvavých balkánských válek v 90. letech. V průběhu procesu bylo zabito 19 svědků a další z obavy o život svůj a bezpečnost svých rodin odmítli vypovídat. Spolu s Haradinajem byli osvobozeni i jeho spolubojovníci Idriz Balaj a Lahi Brahimaj. „Osvobození kosovského expremiéra a bývalého velitele Ramushe Haradinaje je dalším důkazem, že haagský tribunál vznikl, aby soudil a ponižoval srbský národ“, prohlásil srbský prezident Tomislav Nikolič. (RTS, Večernje novosti, 29.11.)

Na shromáždění Mezinárodního byra pro výstavy v Paříži získalo statut organizátora světové výstavy EXPO-2017 hlavní město Kazachstánu – Astana. Ústředním tématem EXPO-2017 budou „Energie budoucnosti“. Pro rostoucí středoasijskou mocnost bude výstava další etapou v rozvoji ekonomického, sociálního a kulturního života a také prostředkem, jak se představit světu. V letech 2000-2010 dosahoval průměrný růst HDP zhruba 8 % ročně. Podle Světové banky patří Kazachstán mezi 20 investičně nejatraktivnějších zemí světa. (Centrasia.ru, iRU.cz, 29.11.)

Valné shromáždění OSN ve čtvrtek uznalo suverénní stát Palestina, když většina členských zemí odsouhlasila změnu statutu palestinských území z přidružené entity na nečlenský pozorovatelský stát. S palestinskou žádostí souhlasilo 138 zemí, proti jich bylo 9 – Česká republika, Izrael, Kanada, Marshallovy ostrovy, Mikronésie, Nauru, Palau, Panama a USA. 41 členských států se hlasování zdrželo – mezi nimi Slovensko. (Reuters, AP, ČTK, 29.11.

Na 270 předních srbských intelektuálů se ve Výzvě na obranu Srbska, jeho nezávislosti a svobody vyslovilo pro ukončení kontaktů s Evropskou unií. Podle signatářů výzvy, mezi kterými nechybí podpisy bývalého premiéra Vojislava Koštunici nebo světoznámého režiséra Emira Kusturici, by Srbsko mělo rozvázat všechny dohody uzavřené s Bruselem a vyhlásit se za neutrální stát. (Politika, Blic, DPA, 29.11.)

Katarský soud odsoudil na doživotí básníka Muhammada ibn Zíba Adžámího za činnost podněcující k nepokojům a svržení režimu. Rozsudek vyvolal ostré protesty lidskoprávních organizací. Ředitel organizace Amnesty International pro Blízký východ Philips Luther prohlásil: „Je to politováníhodné, že Katar, který sám sebe vykresluje jako stát podporující svobodu projevu a bojovníkům za svobodu pomáhá i vojensky, se podílí na takovém zneužití zákonů.“ Odsouzený šestatřicetiletý básník svými verši velebil události „arabského jara“, vlny lidových povstání proti autoritářským vůdcům, které Katar podporoval finančně i propagandisticky prostřednictvím své televize Al-Džazíra, ale kritizoval v nich i emira as-Sáního. (Reuters, IRNA, TASR, 29.11.)

Egyptské ústavodárné shromáždění schválilo v pátek ráno návrh nové ústavy. Schvalovací proces, při kterém zákonodárci hlasovali o každém z 234 článků zvlášť, trval 19 hodin. Dokument nyní dostane k posouzení prezident Muhammad Mursí a následně se k němu vyjádří Egypťané v referendu. Urychlené schvalování nové ústavy, vycházející z islámského práva šaría, má zmírnit napětí poté, co prezident Mursí svým dekretem soustředil moc do svých rukou a do ulic vyšly desetitisíce lidí. (MENA, RIAN, ČTK, 30.11.)

Srbský režisér Emir Kusturica v autorském článku pro deník Večernje novosti vyzval mezinárodní společenství, aby chorvatskému generálovi Ante Gotovinovi, kterého před 2 týdny haagský tribunál osvobodil z obvinění od válečných zločinů v operaci Bouře (Oluja), udělilo Nobelovu cenu za mír. „Mýlí se ti, co se domnívají, že za příběhem o generálu Gotovinovi je tečka. Obávám se, že mohou přijít další překvapení. Především v důsledku humánního charakteru mezinárodního společenství. Zvykalo nás na humanitární bomby, andělské války a na konci umělo se svými organizacemi odměnit ´ochránce světového míru´,“ napsal Kusturica a připomenul bombardování bývalé Jugoslávie letadly NATO v roce 1999. „Operace se jmenovala Milosrdný anděl. A lehce se může stát, že ve svém humánním úsilí zajdou ještě dále. Jestliže v operaci Bouře bylo vyhnáno 200 tisíc Srbů a není to zločin, Gotovina je nevinný, pak musí jít o nějaký humánní čin. Generál v operaci nepobil úplně vše, co se hýbalo, a přitom mohl! V tom případě je jasné, že to je výzva pro Nobelův výbor. Dávno jsou pryč časy Matky Terezy a chlapíků, kteří pomáhají malomocným, nemocným a umírajícím hladem. Teď platí jiný koncept. Mnoho lidí žije na planetě. Třeba to vyčistit! Když pozabíjíš mnoho lidí, ale ne všechny kolem, kvalifikuješ se tím na nějaké ocenění. Nejlepší je, když ti ho dají za mír“, napsal uznávaný režisér. ( Večernje novosti, RTS, TASR, 30.11.)

USA hodlají hlouběji zasáhnout do občanské války v Sýrii. Domnívají se, že konflikt dosáhl bodu obratu a plánují proto více podpořit povstalce a urychlit tak pád režimu Bašára Asáda. Zvažují například přímé dodávky zbraní povstalcům anebo vyslání agentů CIA či specialistů ze spojeneckých tajných služeb, kteří by koordinovali činnost povstalců. ( New York Times, AP, Dziennik.pl, 30.11.)

Udělení Nobelovy ceny míru Evropské unii kritizovali tři její laureáti - jihoafrický arcibiskup Desmond Tutu, irská mírová aktivistka Mairead Maguireová a argentinský pacifista Adolfo Pérez Esquivel. Ve společném prohlášení konstatují, že „EU rozhodně není předním bojovníkem za mír a porozumění mezi národy“ a zdaleka nenaplňuje kritéria, která měl na mysli Alfred Nobel ve své závěti z roku 1896. Uvádějí, že takovými rozhodnutími ztrácí cena hodnotu i smysl. (DPA, PAP, 30.11.)