Titbits From Abroad
RSS RSS napište nám

Evropský parlament: Stihomam druhého Kladiva na čarodějnice

Protiteroristickou koalici blokují praštěné jeremiády

Středeční lejstro dopadlo nevalně. Pro bylo 304 europoslanců. Proti 179. 208 se jich zdrželo. Řeč je o rezoluci, „varující před propagandou Ruska a islamistů proti Evropské unii“.

O „trvale narůstajícím tlaku“, kterým prý její stabilitu podlamuje jak „islámský terorismus“, tak Rusko, které s tou verbeží tvrdě bojuje. Ti oba, sugeruje lejstro, svou „propagandou překrucují pravdu, podněcují strach a pochybnosti s cílem  Evropu rozštěpit“. Zanést „rozkol mezi EU a její severoamerické partnery“, „ochromit procesy rozhodování“ a „diskreditovat orgány a instituce EU“. Čelit tomu má - vedle „Task Force pro strategickou komunikaci EU“ - i série opatření ve sféře „vzdělání, online i lokálních médií, investigativní žurnalistiky a informační kompetence“.

„Mým úkolem“ – uvedla inkviziční rituál polská zpravodajka Anna Fotyga – „bylo popsat propagandu státních i nestátních aktérů. K vidění byla přitom řada změn. Pokud jde o Ruskou federaci, situace je zřejmá. Po anexi Krymu a útocích ve východní části Ukrajiny mají  mnohé země tyto dezinformace a manipulace na zřeteli. Cílem nepřátelské propagandy jsme byli i v průběhu přípravy této zprávy.“ (?!?)

Rusko je coby síla, jejíž „propagandu třeba rozhodně potírat“, stavěno nejen naroveň IS a al-Kájdy, ale i „jiných mezinárodních teroristických a kriminálních uskupení“. V domnělé  snaze „EU štěpit“ prý totiž „uplatňuje širokou škálu nástrojů“, včetně „vícejazyčného televizního vysílání (RT), fiktivních zpravodajských agentur a multimediálního servisu (například Sputnik), sociálních sítí a internetových trollů“. Aby tím „zpochybnilo demokratické hodnoty“, „získalo podporu v zemích východních sousedů EU“. A „vzbudilo zdání, že se jejich státní struktury rozkládají“. Sám Kreml prý - sugeruje klon Kladiva na čarodějnice – navíc přímo „finančně podporuje politické strany a jiné organizace v EU“. Ty „síly, které jsou vůči ní nepřátelské, zejména strany extrémní pravice a populistická hnutí“.

Vyslanci „evropského lidu“, usazení do bruselské a štrasburské bavlnky, však mívají i světlé chvilky. Tváří v tvář tomu, co Evropě hrozí skutečně, vyzývají k „těsnější spolupráci evropských států proti radikalizaci“ etnik, z jejichž řad lanaří rekruty Islámský stát. A to mj. „posílením vlivu umírněných muslimských učenců, kteří jsou důvěryhodní“ Tak aby   „propagandu IS/Daesh a al-Kájdy zbavili legitimity“.

Mnohem víc, než doposud, se má investovat i do „informační kompetence“ evropské populace. Do její „schopnosti kritické analýzy mediálních sdělení“. Té mají napomoci i „informace šité na míru jednotlivým regionům“ a „zpřístupněné v jejich rodném jazyce“.

To zní docela slibně. Jen ale do chvíle, než přijde řeč na jádro scénáře: „posílit devítičlennou ´Task Force pro strategickou komunikaci´“. „Prohloubit v této sféře spolupráci EU s NATO.“ A ruku v ruce „vytěžit víc i z médií v sousedních zemích“.

Cukrkandlová idylka, o čem je nezávislá žurnalistika, co se na vnější tlak může zvysoka, dostává pecku z milosti. V ráji demokracie, co to natřela totalitě, je to důvod ke generálnímu prozření.