6.4.2013
Georgij Kolarov: Bulharsko: fenomén hořících lidí
Upálilo se jich už pět. Seznam tím možná nekončí. Co znamená – a jak rezonuje v boji před květnovými volbami – rozebírá bulharský doktorand Georgij Kolarov: „Už den po volbách, stanovených na 12. května, se dá čekat obrovský výbuch občanské aktivity, kdy zřejmě všechny politické strany a hnutí, jejich členové a přívrženci budou hlasitě ventilovat svou nespokojenost po ulicích a náměstích. Jde o to, že podle sociologických průzkumů vedoucí politické strany – Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB, pravicoví centristé) a Bulharská socialistická strana (BSP, levicoví centristé) si nejspíš zachovají paritu. Vládu tak nebude s to zformovat ani jedna z nich. Za takové situace se budou k moci drát hlučné nacionalisticko-patriotické síly typu strany ATAKA a také proturecké Hnutí práv a svobod (DPS). Jeho arogance a provokace už vedly k markantnímu růstu nacionalistických nálad. Rating strany ATAKA roste.“
Vyloučit nelze ani „úspěch některých nových stran, vzniklých na vlně protestu“. Nejviditelnější je Svobodný lid, vedený „známým sociálním demokratem, politologem a předsedou Svazu hospodářské iniciativy občanů Teodorem Dečevem“. Ten se „pokouší zformovat kandidátku z nejznámějších demonstrantů posledních měsíců“.
5.4.2013
Vladimír Putin, Veronika Krašeninnikova: Miliarda dolarů ruským „NGO“ jen od listopadu
Ruský zákon o nekomerčních organizacích, zabývajících se politikou a financovaných ze zahraničí, vstoupil v účinnost loni 21. listopadu. V povyku o nevládních obráncích lidských práv, jež tato norma vystavuje zvůli, duní i česká mediální autocenzura. Tím lechtivěji zní fakta, přicházející k tématu v posledních hodinách.
4.4.2013
Pamela Olson: Skákat, jak Tel Aviv píská, je bankrotářská investice
„Izrael má zhruba 7,8 milionu obyvatel“ a patří k „nejbohatším zemím světa“ (s „příjmem na hlavu na úrovni Evropské unie“) - píše Pamela Olson, donedávna členka vedení Stanford University. „Izrael přesto dostává asi 10 procent veškeré americké zahraniční pomoci“. Inkasuje jí „víc než všechny země subsaharské Afriky, Latinské Ameriky a Karibské oblasti dohromady“. Tvoří-li občané Izraele asi 0,001 procenta populace – a čerpají na 10 procent americké zahraniční pomoci – „dostávají jí 10.000krát víc, než kterýkoli jiný národ světa, přestože patří k ekonomicky nejvyspělejším zemím“ (s „nezaměstnaností 5,6 procent oproti 9,1 procentům ve Spojených státech“).
3.4.2013
Fred Magdoff, John Bellamy Foster: Robin Hood naruby
Medián rodinného příjmu se v USA – píší univerzitní profesoři Fred Magdoff a John Bellamy Foster v Monthly Review – v letech 2000 – 2011 snížil z 54.841 na 50.054 dolarů (v „dolarech roku 2011“). Jde přitom - dokládají to i přehlednými grafy - o trend gradující již od 70. let.
2.4.2013
Alexandr Gorochov: Finanční agrese – a zbraně efektivní sebeobrany
„Dějiny finančních válek nejsou o nic kratší, než dějiny válek konvenčních,“ píše ruský analytik Alexandr Gorochov. „Destrukce ekonomiky protivníka byla jednou z metod boje už ve starověku. Obvykle se jí dosahovalo prostřednictvím falešných mincí, znehodnocujících peníze a zbavujících moc důvěry.“ Falzifikáty bankovek i cenných papírů si takto pomáhali i Napoleon – nebo Německo, a to za obou světových válek.
1.4.2013
The Economic Collapse Blog: Konfiskace z účtů jako norma
Čirá defraudace, trčící z „řešení“ kyperské bankovní krize, se nám předestírá jako unikát, který se nemá proč opakovat. Ta selanka je pro změnu čirou lží. Další z doličných předmětů, rojících se jako muchomůrky po dešti, tahá na světlo denní The Economic Collapse Blog.
31.3.2013
Tyler Durden: Bankovní loupež startuje hlubokou depresi
Ta verze je zdánlivě betonová. Tím víc je však v reálu matoucí. Míní, že „kyperské konfiskaci hotovosti“ dolehne hlavně na „bohaté jedince ruské provenience, vyhýbajícím se daním“, píše Tyler Durden na Zero Hedge. Právě ti ovšem patří do sorty, postižené ze všech nejméně. Většina „těch nejbohatších a s nejlepšími konexemi“ už totiž přísné restrinkce obešla.
28.3.2013
Natasha Lennard: Příjmy 90 procent Američanů stagnují už 45 let
„V letech 1966-2011“ - cituje autorka nositele Pullitzerovy ceny Davida Cay Johnstona - „vzrostly příjmy spodních 90 procent Američanů o 56 dolarů.“ Lehce přes tisícovku korun. Za rok, a ne snad den. Řeč je o reálném důchodu, očištěném od inflace.
27.3.2013
Los Angeles Times: “Přátelé Sýrie”, sektářský teror
“Večer co večer berou Ali Džamal a ostatní muži z tohoto pohraničního města do rukou své kalašnikovy, usedají na motorky a vyrážejí přes zavlažovací kanál do Sýrie bránit své domy,” startuje reportáž Patricka J. McDonella a Nabiha Bulose v Los Angeles Times. Brání je před “sunnitskými rebely”. Musí je bránit, protože jsou šíity. “Představte si, že ti lidé byli našimi sousedy,” říká reportérům čtyřicetiletý farmář. “Teď nás chtějí pochytat a pozabíjet.”
26.3.2013
Boris Buden: Konec postkomunismu
„Dějiny postkomunismu by se měly vyprávět od svého konce. Tímto způsobem si ušetříme řadu iluzí,“ otevírá svou knihu Konec postkomunismu, která právě vyšla i česky, chorvatský filozof Boris Buden (1958). Fanatiky postkomunismu příliš nepotěší. Tady je aspoň pár ochutnávek.
„V éře pozdního kapitalismu nejsou masy na Západě už žádnými přesvědčenými věřícími v přednosti demokracie (…) Žargon postkomunistické transformace je zatížen kuriózními metaforami: výchova k demokracii, zkoušky z demokracie, škola demokracie, která stále ještě potřebuje pleny, která sílí a zraje a možná má ještě na nohou dětské botičky, pokouší se o první nejisté krůčky nebo, jak jinak, demokracie strádá dětskými neduhy (…) Hlavním atributem postkomunistické situace je represivní infantilizace společnosti.“