Ron Paul: Zpětný ráz imperiální zvůle

Uprchlická krize pod drobnohledem emeritního kongresmana

Uprchlická krize nespadla z nebe. Už si to špitá i část groteskních kariér. Pravé příčiny však bere poníženým obloukem. Třeba jim dodá kuráže Ron Paul, emeritní americký kongresman. A dvakrát i nezávislý prezidentský kandidát:

„Minulý týden zažila Evropa jednu z nejhorších krizí celých dekád.“ V „hledáčku médií jsou lidské tragédie psanců, kočujících nebezpečnými nástrahami“. „Pozornost tomu, co je do ciziny žene, je však mizivá“. S „lidmi, vyhnanými z domova, cítíme logicky všichni“. Poznání, že jde o „krizi, vzniklou vinou vlád“, to však přehlušit nesmí.  

Ta masa „prchá ze Sýrie, Libye, Afghánistánu a Iráku“. Zemí, „destabilizovaných americkou a evropskou intervencionistickou politikou, která jim vzala i naděje na ekonomické zmrtvýchvstání“. „Masová migrace ze Středního východu i prostor za ním je přímým důsledkem neokonzervativní politiky změny režimů, invazí a zavádění ´demokracie´ kouřící hlavní.“

„Takřka neobyvatelné země po sobě nechává dokonce i tam, kde se jí změna režimu povedla, jako v Iráku. Připomíná mi to výrok na téma náletů Ben Tre, připisovaný za vietnamské války jednomu americkému majorovi: ´Abychom to město zachránili, museli jsme ho zničit.´“

„Notný díl viny padá i na Evropu. Francie a Velká Británie podpořily agilně jak útok na Libyi, tak od počátku i politiku ´Asad musí jít´. Asad možná není bůhvíjak hodný hoch, síly spuštěné ze řetězu, aby ho svrhly, jsou však mnohem horší a nepoměrně nebezpečnější. Že lidé prchají ze Sýrie stůj co stůj, tak není divu.“

„Většina z nás ten drásající snímek utopeného syrského chlapce, ležícího na turecké pláži, viděla. Stoupenci intervence té tragédii využívají k naléhání, aby Spojené státy Sýrii napadly. Ten chlapec však byl z kurdské rodiny, prchající před ISIS v Kobani. A to, že před invazí Spojených států žádný ISIS v Sýrii ani Iráku nebyl, se přece ví.“

„Jen co se nám, jak už to bývá, špatná zahraniční politika vrátí jako bumerang,  ti samí, co to zavinili, si osobují i právo nám vykládat, jak to napravit - aniž by jedinkrát ze všeho nejdřív přiznali, že šlápli vedle.“

A tak „jsme minulý týden zírali i na to, jak nám řešení syrského problému nabízí zdiskreditovaný generál David Petraeus: spojit se proti ISIS s al-Kájdou! Petraeus šéfoval CIA v době, kdy Spojené státy spustily v Sýrii podvratnou politiku změny režimu.“ Stál v jejím čele i ve chvíli, kdy „napomohly vzniku al-Kájdy a ISIS v Iráku a Sýrii“. „Napravit vlastní ničivou syrskou politiku tím, že vstoupíme do aliance s al-Kájdou, je příšerný nápad. Míní snad kdokoli vážně, že až by se al-Kájda či ISIS zmocnily celé země, syrští běženci nebudou problém ještě horší?“

„Reálné řešení zní následovně: skoncovat se zasahováním do věcí jiných zemí.“ Dát „zelenou šanci prosperitě, k níž vede jen mírová zahraniční politika“. A „ne nouzi, lemující provoz impéria“.

„Zavřít impériu krám!“

Z jeho metropole to zní lákavě.